Sergio - moje údery

28. 10. 2002 Golfnet | |

Priucte se od nejlepsích svetových profesionálu. Do své dílny dává nahlédnout famózní spanelský hrác Sergio García.

Pres svuj elévský vek si García uz vydobyl reputaci golfisty, který mozná v budoucnu dokáze sesadit Tigera Woodse z trunu svetové jednicky. Ackoliv jeho letosní sezóna není vysperkována tolika úspechy, které si „El Nino“ pred jejím zacátkem sám odvázne prorokoval, zahrnuje i tak nekolik individuálních vítezství, triumf v Ryder cupu a napríklad na vsech letosních major turnajích se mladý Spanel umístil v první desítce. Jaké typy úderu mu k tomu pomáhaly?

Zkrácená trojka drevo
Na jamkách, kde je trefení ferveje nezbytností, hraji zkrácenou trojku drevo. Pro lepsí kontrolu ji uchopím o nekolik centimetru níze a trochu zúzím postoj, abych omezil hru telem. Následuje tríctvrtecní náprah, který musí být klidný a plynulý. Klidné svihnutí udrzí balón nízko mimo vliv vetru a také zvysuje mé sance na cistý kontakt. Zrejme nedopálím na 300 yardu, ale 250 se dá dosáhnout, pricemz témer vzdy trefím nízko sekanou trávu.

Nízký úder
Hraní nízko letících mícu za vetru není nová myslenka, ale já tuto ránu hraji v jakémkoli vetru, dokonce i kdyz je bezvetrí, v prípade, ze green dokáze bezící míc zadrzet. Jde o snadno predvídatelnou a ovladatelnou hru. Klícový je pro me pocit, ze v mém postoji a svihu je vse kompaktnejsí. Zaprvé, vezmu hul o jednu ci dve nizsí, protoze rána není tolik dlouhá. Poté ji uchopím asi o sedm centimetru níze a postavím se o neco blíze k míci, který hraji lehce za svým normálním umístením. Po této príprave následuje tríctvrtecní pohyb od míce a mekce skrz. Letící míc bude nizsí, kratsí a s vetsím dobehem.

Lob cip
Pokud je jamka navrtaná blízko, ci pokud ode me green ubíhá dolu, hraji nekdy cip lob vedzí. Jde o ponekud odlisnou ránu. Se správne zamerenýma rukama ji hraji od pravé spicky a pokousím se skrípnout míc proti drnu. Výsledkem je, ze míc po dopadu jednou poskocí, zasekne se a pak uvolní. Zkuste si to, chce to trochu citu pro trefení malého místa.

Punch-wedge
Rána, se kterou vídám bojovat mnoho amatéru, je napul hraná wedge. Plne se napráhnou a poté, aby ubrali sílu, zmrazí telo a snazí se pomalu spoustet hul k míci. Málokdy to funguje. Téhle své ráne ríkám „punch-wedge“. Musím u ní dosáhnout rozhodného, zrychlujícího prosvihu. Pouzívám svou 56-ti stupnovou SW, napul napráhnu a napul prosvihnu, pricemz dovolím telu otocit se zároven s rukama. Ve finále smeruje muj hrudník na cíl, jako výsledek agresivního pohybu skrz míc.

prevzato ze zahranicního tisku