Greenkeeping - kazdá kapka dobrá

Je to hlavne voda, co nám hriste drzí nad vodou...

Výkonný a spolehlivý závlahový systém je dnes pro kvalitu golfového hriste nezbytný. V posledních nekolika letech je zretelne viditelný trend, kdy se i zavlazování vsech fervejí stává standardním také pro projekty s omezeným rozpoctem. Prícinou je soucasná klimatická situace s pomerne horkými a suchými léty a zvysující se úroven kvality stávajících hrist, která nabízejí hrácum vyssí kvalitu hry a nasazují tak latku pro nové projekty. Spolupráce s predními výrobci komponentu automatických závlah (napr. RainBird, Hunter ci Toro), kterí mají ve svém výrobním programu ucelené rady produktu prímo urcené pro golfová hriste, se i v Cesku stalo samozrejmou nutností.

Pozor na choroby

Co si vlastne máme pod pojmem zavlazovací systém golfového hriste predstavit? Velmi strucne jde o podzemní systém trubních a kabelových vedení, výsuvných postrikovacu a elektroventilu s ovládacími dekodéry. Ve vetsine prípadu je takový systém ovládáncentrálne pomocí osobního pocítace. V letním období bývá vhodné téz pouzití bajonetových prípojek pro hadici v sachte pro závlahu blízko greenu, která slouzí pro zavlazování suchých míst, prípadne k napoustení postrikovace prímo na hristi,“ upresnuje Kamil Pecenka z Nové Ameriky. „Greenové postrikovace mají vetsinou polomer dostriku 21 az 22 metru pri optimálním pracovním tlaku 4,5–5 Bar. Pro extrémne velké greeny se pouzívají postrikovace s dostrikem az 28 m, které mají pracovní tlak kolem 5,5– 6 Bar.“

Základním cílem závlahy je privést vodu v nezbytne nutném mnozství ke korenum trav a ke chlazení greenu v letním období. Ano, ctete správne – v tomto prípade je treba dbát na to, aby postrikovace ve svém otácení precházely pres green pouze tak, aby nebyl podporován vznik houbových chorob. „Zvýsená vlhkost pomáhá jejich rozvoji,“ souhlasí head greenkeeper Kamil Pecenka. „Nadmerná zálivka vede k rozvoji mechu a ras, horsímu rustu trávy z duvodu nedostatku pudního kyslíku i k invazi plevelných druhu, hlavne melce korenící lipnice. Ideální je proto zavlazování v noci, prípadne az k ránu tak, aby byla teplota pudy co nejnizsí. Potrebu závlahy zjistíme jednoduse lehkým naríznutím drnu, kdy se nám po silném zmácknutí plsti neobjeví kapicky vody.“

Méne bývá více

Ceská hriste jsou osazena z valné vetsiny smesí trí základní travních druhu: psinecek výbezkatý, kostrava cervená a jílek vytrvalý. Jejich koreny mají bohuzel malou sací sílu a jejichideální denní závlahová dávka se pohybuje okolo 5 mm. Roky proverená greenkeeperská zkusenost v dané souvislosti ríká, ze méne je vetsinou více. Málo zkusení správci hrist totiz dodávají na hriste výrazne vyssí závlahové dávky, nez je nezbytne zapotrebí. To vede k nadmerné spotrebe vody, rychlejsímu vyplavování hnojiv a zvýsení rizika chorob. Obecne to samozrejme navíc zbytecne zvysuje i provozní náklady.

„Zavlazovat hrací plochy je treba s rozmyslem, lépe je pomalu pridávat a závlahové dávky denne upravovat podle okamzitých klimatických podmínek. Je treba zohlednovat predevsím zastínená, resp. plne oslunená místa, brát ohled na sklon terénu, aby nedocházelo k povrchovému odtoku a potencionálním problémum s erozí,“ doporucuje Kamil Pecenka.

Na závlahu s rosnickou?

Kvalita zavlazování je spojena nejen s moderní technikou, ale také s meteorologickými firmami, které se zabývají specializovanou predpovedí pocasí pro jednotlivá golfová hriste. Srázky nejsou v prubehu roku stabilní (od 410 mm v Zatecké pánvi po více nez 1700 mm v Jizerských horách) a výkyvy mohou dosahovat az 150 procent oproti normálu. Meteorologické informace jsou navázány na závlahový systém a významne tak ovlivnují greenkeeperovo rozhodování, kdy a na kolik procent závlahu spustit.

Ve Skotsku se závlahovými predpovedmi zabývá mezinárodní spolecnost Weather News International s pobockou v Aberdeenu. V Cesku podobnou sluzbu (na základe pouzívaných modelu Aladin a GFS) poskytuje spolecnost  Meteopress, s jejímiz predpovedmi lze usetrit az polovinu celkových nákladu na zavlazování. U hypotetického golfového hriste o velikosti 65 hektaru muze reálná úspora cinit kolem 200 tisíc korun rocne.