Historie ceského golfu - cást druhá

Ceský golf v druhé polovine 20. století

Sedesátá léta znamenala pro golf nový rozvoj. V roce 1960 bylo otevreno po obnove osmnáctijamkové hriste v Karlových
Varech.

V roce 1963 se po témer rocním jednání vclenil golf organizacne do struktury CSTV jako tzv. Rídící komise golfu, která vsak jeste nebyla na organizacní úrovni vrcholných orgánu ostatních sportu. Predsedou této komise byl Miloslav Plodek. V roce 1966 doslo konecne k úplnému uznání golfu jako sportu na stejné úrovni, jako jsou sporty ostatní. Sekce golfu
v té dobe zastresovala 10 golfových oddílu. Ke stávajícím hristím pribylo golfové hriste v Boskove u Semil a ve výstavbe bylo hriste v Podebradech.

Politické oteplení vyvrcholilo Prazským jarem v roce 1968. Tech pár mesícu Prazského jara lze v golfu smele prirovnat k silnému nadechnutí o dvacet let pozdeji.

Sedmdesátá léta byla ve znamení hájení získaného postavení a obrany proti stále sílící zlovuli nadrízených orgánu. Nejmarkantneji se to projevilo na povolování zahranicních výjezdu. Ke trem golfovým centrum, kterými byly Praha, Mariánské Lázne a Karlovy Vary, se pridruzila nová, Podebrady, Semily a Ostrava. V prubehu sedmdesátých let zacala
výstavba hriste v Praze, kterou zabezpecoval nove zalozený Golf Club Praha. Tento klub, posílený sloucením s oddílem Slavia Praha, navázal na tradici predválecného GCP.

V osmdesátých letech k nám jiz pravidelne zajízdely velké skupiny zahranicních hrácu na Mezinárodní mistrovství na rány. Hlavní zásluhu mel na tom mezinárodní tajemník CSG Hanus Goldscheider, který mel s predstaviteli rady zahranicních golfových asociací velmi dobré vztahy. Nejpocetnejsí výpravy byly ze Svédska, Nemecka a Rakouska,
prijízdeli ale i hráci z Recka, Jugoslávie, Velké Britanie, Holandska, Francie, Svýcarska, Finska, Lucemburska,
Dánska, ale i ze vzdálených USA, Austrálie, Kanady a Brazílie.

Prisel konec roku 1989 a s ním zásadní politické zmeny. Na jare 1990 zmenil CSG své jméno na Ceskoslovenskou
golfovou federaci. Doslo i k volbe nového prezidenta, kterým se stal Ing. Milan Moucka, drívejsí mnohaletý predseda sportovne-technické komise svazu. Behem devadesátých let doslo k znacnému nárustu poctu hrácu a klubu. Vyrostla rada nových golfových hrist. V Ceské republice se podarilo, zvláste zásluhou Hanuse Goldscheidera, usporádat nekolik
profesionálních turnaju nejvyssí evropské profesionální ligy. Byla zalozena Profesionální golfová asociace Ceské republiky, která sdruzuje profesionální ucitele golfu. Golf se stal na samém konci dvacátého století v Ceské republice vyhledávaným, dynamicky se rozvíjejícím sportem. To jsme vsak jiz v soucasnosti, která dává dobré predpoklady
pro rozvoj golfu v Ceské republice ve dvacátém prvém století.

Caddies – kedíci, nová síla ceského golfu

Caddies neboli kedíci-nosici se stali tradicními úcastníky golfového zivota. Jejich hlavním úkolem bylo nosit hrácovy hole. Tím to ale nekoncilo. Zkusený caddie mohl dobrou radou zkvalitnit hru kazdého hráce, hlavne pokud slo o taktiku hry.

První kedíci se objevili v Motole. Vetsinou to byli chlapci okolo 15 let, kterí si touto cinností privydelávali. Jejich témer denní styk s golfem nezustal bez následku. I oni zatouzili hrát a zrejme k tomu dostali i prílezitost. Protoze vsak nebyli cleny klubu, ale pouze jeho zamestnanci, museli se v tomto smeru prizpusobit. Caddie si mohl zahrát s hrácem, kterému nosil hole, byl-li vsak k tomu jím vyzván, a to jeho holemi. Hráci spíse horsí výkonnosti si tak casto overovali, jaká rána se dá jejich holemi skutecne zahrát. Z caddies se casto stávali dobrí hráci. Svoji výkonnost si mohli overit v soutezích caddies, které klub porádal. Hráci platili za jejich sluzbu klubu. Sluzeb caddies se vyuzívalo pred válkou a v dobe válecné az do roku 1942. V pozdejsí dobe jiz ne.

Kdyz se rekne TÝCKO

Drevený hrebík. Nepostradatelný vynález. Na první pohled mozná vypadá jako trochu obycejný vynález, ale není to vubec pravda. Patent na drevené týcko si v roce 1899 zaregistroval jeden z prvních známých afroamerických golfistu George F. Grant. Na syna otroku provozoval v té dobe nevídané povolání, s vyznamenáním totiz vystudoval Harvardskou univerzitu a stal se dentistou. Profesionální hygienické návyky jej navedly k myslence dreveného týcka. Do té doby se totiz mícek pokládal na hromádku hlíny, kterou si golfista musel nejdríve “uplácat”. Doktor Grant zkrátka nechtel mít spinavé ruce.